Většina ji zná jako univerzitní lektorku Translatologického centra Vídeňské univerzity, ale už jen hrstka o ní ví, že se angažuje také v divadelní světě. Michaela Kuklová vystudovala bohemistiku a germanistiku v rodném Brně. Tam ale nezůstala. Její dobrodružná povaha ji dále přes Olomouc a Švýcarsko přivedla do Rakouska, sem do Vídně.

Naše redakce navštívila historičku Kateřinu Čapkovou, která je do konce března na výzkumném pobytu na Vídeňském Wiesenthalově institutu pro výzkum holocaustu. Do náplně jejího bádání spadají dějiny Romů a Sintů v Protektorátu Čechy a Morava, a sice konkrétně do roku 1942.

Spisovatelka se ve svém čerstvém díle „Die rollende Venus“ zamýšlí nad ne vždy opodstatněnou lidskou nespokojeností a nad stále hlouběji se vytrácejícím smysluplným žebříčkem hodnot. Čtenářky a čtenáři samozřejmě během čtení narazí na mnohá další výrazná témata, která – jak už i podtitul naznačuje „Geschichten über uns“ – silně rezonují naší společností.

Začátkem listopadu minulého roku se tým Českého centra Vídeň rozrostl o dalšího člena: je jím překladatelka a houslistka Theresa Clauberg. Už před lety jako praktikantku ji pracovní náplň tohoto kulturního institutu bavila a v jeho činnosti viděla důležitost, a proto ji vypsaná pozice „komunikace a organizace“ ihned zaujala. S Theresou Clauberg si dnes večer budeme povídat jak o její aktuální profesní výzvě, tak se dostaneme také do minulosti a zaměříme se na její studium hudby a translatologie. Zabrousíme také k jejím kořenům. Otázky jsem Therese pokládala ještě v minulém roce.

K zachování kultury a jazyka všech šesti uznaných autochtonních menšin Rakouska významně přispívají také jejich poradní sbory. Český poradní sbor při úřadu spolkového kancléře byl založen před 30 lety. Stejně jako i ostatní plní poradní funkci. V následujícím příspěvku na Vás čeká vyprávění Richarda Baslera a Pavla Rodta, členů českého poradního sboru.

V aktuálním podcastu nám Věra Gregorová poodkryje další stránky své životní cesty, a to tentokrát spíše ze soukromé perspektivy. Tímto povídáním s ní tak uzavřeme naši třídílnou rozhlasovou řadu.
Díky svému dlouholetému kariérnímu působení v UNIDu, organizaci OSN pro průmyslový rozvoj, procestovala i daleké země jako například Kolumbii, Ghanu nebo Indii a právě indickou kulturu nebo alespoň její část jí mohl blíže představit i její muž.

Jsou lidé, kteří mají dějiny v krvi – a kníže a politik Karel Schwarzenberg k nim patřil ve výjimečné míře. Dědic jednoho z nejvýznamnějších evropských šlechtických rodů, držitel českého i švýcarského pasu a jeden z tvůrců moderní Evropy. Jeho rodinná historie je kronikou staletí, plná kulturní, politické a jazykové rozmanitosti. V reportáži redaktorky Martiny Pfeffer si na něj zavzpomínáme s těmi, kteří ho osobně znali nebo se s ním jen setkali.