Czech Fiction

Štiavnický notář Matej Barbarič pátrá po dceři kastelána sitnianského hradu, která během noci záhadně zmizela. Jeho druhové Stein a Jaroš nejsou k mání, a tak se Barbarič pouští do svého prvního samostatného vyšetřování. Kde je krásné Veroně konec? Šlo o útěk, o únos či dokonce o vraždu? Notář čelí záhadě, která se vzpírá řešení. Navíc se píše rok 1599 a na hradě sídlí dobře vyzbrojená posádka. Vždyť Turek řinčí zbraněmi! Situaci komplikuje i přítomnost krásné šlechtičny a to, že hradní stěny ukrývají dalšího tajemného obyvatele.

Válečný román uchvacující další a další generace čtenářů. Velká válka zasáhla nejen Evropu, ale i Ameriku. Řada amerických dobrovolníků spěchala na evropská bojiště, mezi nimi i Ernest Hemingway. Své zážitky z italské fronty popsal v románu "Sbohem, armádo!" z roku 1929. Zachytil v něm příběh milostného vzplanutí amerického poručíka Frederika k anglické ošetřovatelce Catherine a současně rozpad dříve stabilních jistot. Více než samotný obraz války Hemingwaye zajímá osud konkrétního člověka, to, jak se mění v neznámých ohrožujících podmínkách a zda je schopen opravdové lásky.

Jsou šedesátá léta 20. století a v Anglii je čerstvě dekriminalizována homosexualita. Zakořeněné předsudky se však nemění. Mladý švédský student Lars přijíždí na kurzy angličtiny na ostrov Wight. Brzy po příjezdu potkává staršího muže, profesora literatury a neúspěšného spisovatele. Poznává, že skrývá stejné tajemství jako on, a mezi oběma muži vzplane vášnivý, avšak utajovaný milostný vztah. Autorka krásným poetickým jazykem popisuje, jak se vztah mezi dvěma muži proměňuje: od počáteční vnitřní nejistoty přes nesmělé projevy citů a bezhlavou zamilovanost po problémy, jak řešit budoucnost.

S Oldřichem z Chlumu, panošem Otou a Divišem se ocitneme na Bezdězu a v jeho okolí. Neprostupné lesy a skalní strže, které se táhnou od Housky ke Kokořínu, skrývají mnohá tajemství. Pohanství jako by z této pochmurné krajiny nikdy neodešlo, je-li sem přidělen kněz, pak pouze za trest. Jednoho dne se z lesa nevrátí zeman Smil z Tubože. Zdá se, že jde o banální záležitost, nikdo o tom nechce mluvit. Kdyby neměl povinnosti zemana, na Bezdězu by se to snad ani nedozvěděli. Nepochopitelné události se však začnou vršit.

Výstřední mexická herečka proslulá bujarým životem Carmen Floresová tragicky zemře a její dům, včetně všeho, co k němu náleží, zakoupí hvězda němého filmu Adéla Corková. Po smrti svého manžela disponuje slušným jměním, ale dle závěti musí hmotně zabezpečovat svého nemajetného švagra. Vyřeší to tak, že milého Smedleye ubytuje ve svém hollywoodském domě. Zároveň se domluví se svou sestrou Wilhelmínou, zvanou Bill, aby jí pomohla sepsat memoáry. Když Bill do Hollywoodu dorazí, poznává v komorníkovi své sestry Jamesi Phippsovi člověka, kterého pomohla odsoudit do vězení.

Kolíbku, která vyšla v roce 1963, považoval Kurt Vonnegut za jeden ze svých nejlepších románů. Ironicky v něm komentuje stav Spojených států v šedesátých letech 20. století, kdy na Západě rostla obliba hippies, východního náboženství i konzumace drog, studená válka byla v plném proudu a vzrůstala vojenská podpora USA ve válce ve Vietnamu. Vonnegutův vypravěč pracuje na knize o tom, co dělali význační Američané v den svržení první atomové bomby. Pátrá i po fiktivním otci jaderné zbraně a při tom narazí na další ničivý objev - tzv. led typu 9, který mrzne při pokojové teplotě.

Pátá a závěrečná část slavné série v podání Vojty Kotka, v níž Arthur Dent hledá tiché místo v odlehlém koutě vesmíru, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní – dostane se na mírumilovnou planetu, na níž život plyne bez větších vzruchů a problémů. Její sympatičtí obyvatelé žijí na technické úrovni odpovídající zhruba pozemskému osmnáctému století, a tak se Arthur horlivě snaží přijít na to, které výdobytky své rodné civilizace by mohl novým spoluobčanům zprostředkovat. Odpověď je překvapivě jednoduchá.

Proslulý román se odehrává ve vzdálené budoucnosti, ale jako temná předloha mu posloužilo nacistické Německo. Kallocain je droga pravdy, po jejímž požití každý vyzradí na sebe a na své nejbližší i ta nejskrytější tajemství. Myšlenky a pocity obyvatel už nemají být soukromou záležitostí jednotlivce, ale naopak napomáhají vládnoucím režimům ovládnout lidské vědomí. Hrdinou je objevitel drogy Leo Kall, loajální „souvoják“ plně oddaný ideologii Světového státu.

Poslední Mohykán, nejznámější Cooperova kniha, napsaná před zhruba dvěma stovkami let, se vrací do doby, kdy se okolo Velkých jezer potulovaly poslední indiáni, původně osídlujících východní pobřeží Severní Ameriky. Samostatný díl slavné pentalogie o zálesákovi Kožené punčoše se odehrává v době bojů mezi Anglií a Francií na americkém kontinentu. Cooper zde líčí osudy dcer plukovníka Munroa, které se snaží dostat za svým otcem do pevnosti William Henry. Stanou se však zajatkyněmi indiána Maguy. Po jejich stopách se vydají zálesák Sokolí oko a dva Mohykáni – Čingačgúk a jeho syn Unkas, poslední svého rodu, aby obě dívky zachránili.

Slavný román o putování hlavních hrdinů Kopčema, Veverčáka a jejich lovecké tlupy stále znovu uchvacuje živým popisem našich krajů v době před 20 – 30 tisíci let. Lovci bojují o holé přežití, jsou nuceni putovat z okolí Věstonic na Moravě až na území Velké Prahy, a musí se utkat s nepřáteli, šelmami, i s přírodou. Tenkrát, kdy v lesích a močálovitých nížinách u nás ještě žili mamuti, nosorožci, lvi, tygři šavlozubí a stáda sobů, byli lidé vyzbrojeni jen primitivními zbraněmi, nástroji z pazourků, a dorozumívali se více posunky než souvislou řečí.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Kdo zrazuje křesťanské bojovníky a prodává informace mohamedánům? Je duben 1598 a hornouherský vrchní kapitán hrabě Pálffy vysílá kapitána Joachima Steinai s kaprálem Bohdanem Jarošem do Schemnitzu, kde by měli zrádce odhalit. Když tam dorazí, doplní dvojici pomocník ze strany města, notář Matěj Barbarič, který je sice trošku snob a smilník, ale když jde do tuhého, mohou se na něj kolegové spolehnout nejen co do inteligence. Alespoň trošku. A že to bude zapotřebí, je samozřejmé, protože jen u hledání zrádce nezůstane.

Český rytíř Martin ze Stvolna se na útěku z avignonského vězení octne v potulné herecké tlupě. I zde je mu však v patách inkvizice, v čele se zarputilým Kondrádem z Wormsu, který ho sleduje až do sousední Itálie. Nakonec se Martinovi ze Stvolna přes nejrůznější peripetie podaří doputovat zpátky do Čech. Ještě než se stačí dostat na Pražský hrad, zaplete se do hospodské potyčky a rázem mu hrozí pronásledování nejen mocí církevní, ale i světskou. Nakonec se však přece dostává zpátky do služeb krále Karla IV., který na jeho někdejší zásluhy nezapomněl.

Dvě ženy, které se poprvé setkaly v první třídě obecné školy a přes absolutní opačnost svých povah se spřátelily a přátelství jim vydrželo celý život. Hodná a učenlivá Elena a vzpurná a divoká Lily, dvě nerozlučné přítelkyně v Neapoli 50. let, kdy je pro dívky jedinou jistotou nemít právo na vzdělání, lásku nebo soucit. Jistotou je i bití a nekonečné půtky, které někdy končí smrtí. Pokud máte přítelkyni, můžete to přežít. Příběh Lily a Elen budete chtít poslouchat bez přestávky s napětím a očekáváním dalšího dílu.

Českého rytíře se složitou minulostí Martina ze Stvolna postaví Karel IV. do čela poselstva mířícího do Svaté země ke Kristovu hrobu. Doprovází ho jeho žena Johanka, která však po několikaletém věznění v klášteře zchřadla a její duševní rovnováha zůstává otřesena. Poselstvo putuje přes Horní Uhry až do Transylvánie, kde se však Martin s Johankou proti své vůli ocitají na útěku před spravedlostí. Zdánlivý klid naleznou ve Valašsku nedaleko hranic s Osmanskou říší.

Další příběhy Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století, zavedou českého rytíře a obchodníka s ostatky svatých opět za hranice Českého království. Když Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou, Martin ze Stvolna se pro ni ihned nedočkavě rozjede do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou však zjistí, že se Johanky zmocnil inkvizitor Konrád z Wormsu. Martin stojí před těžkou volbou – buď se vydat do rukou svého někdejšího přítele, nebo navždy ztratit svou lásku. Rozhodne se hrát o všechno, a proto se vrací do Francie.

Autor nás zavádí do půvabné polabské krajiny kolem chatové osady v Kersku, kde od poloviny šedesátých let trávil svůj volný čas. Většina literárních postav má svůj reálný předobraz v lidech z autorova prostředí a máme tak jedinečnou možnost seznámit se s jejich zvláštními zálibami i osudy. V textu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými.

Příběh odehrávající se v Anglii na konci 19. století barvitě líčí invazi Marťanů na Zemi a popisuje bezmocnost pozemšťanů, neschopných boje s vyspělou marťanskou technikou. Kruté bytosti z vesmíru v pravidelných intervalech ničí všechno živé a do myslí pozemšťanů se vkrádá beznaděj nad neutěšeným stavem. Jak to všechno dopadne? A mají Marťané nějakou slabinu? Existuje na Zemi něco, s čím při plánování invaze nepočítali?!? Byť tento vědeckofantastický román poprvé vyšel už v roce 1898, dodnes fascinuje čtenáře po celém světě svým realistickým popisem invaze mimozemšťanů z Marsu do Anglie.

Zdánlivě obyčejná návštěva hradu Krašova se změní v noční můru. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbil pomoci příbuzné, která se mu svěří s dávným prokletím hroznatovského rodu. Nejprve však jeho výpravu málem smete rozbouřená řeka a když pak uprostřed ledové vánice dorazí na Krašov, Oldřich z Chlumu na vlastní oči spatří, jak se kdosi uprostřed noci vrhne z oken hradu dolů do propasti. Obyvatelé hradu věří, že to byl přízrak zesnulé hradní paní Anny, královský prokurátor však hledá prozaičtější vysvětlení.

Kdesi v arménských horách najdeme starobylou kamennou vesničku Maran. S vnějším světem ji spojuje málo. Dožívá tu jen pár stařen a starců, kteří zde prožili celý život a jejich rody sem patří odnepaměti. Nechtějí proto sejít do nížiny a opustit hroby svým blízkých. Tiše tak vzdorují tlaku moderního světa v prostém řádu vymezeném přírodním a hospodářským cyklem v souladu s prastarými zvyklostmi a tradicemi. Poznáme maranské obyvatele a jejich často nelehké osudy.